Informace o nás

    Jak jsem se dostala k chovu flat coated retrievera? Když mi bylo devět let dostala jsem k narozeninám zlatého retrievra. Byl to můj nejlepší kamarád devět dlouhých let. Když odešel do psích lovišť myslela jsem, že už nikdy nebudu schopná mít žádné zvíře tak ráda, jako jsem měla Ronyho. Po půl roce smutnění mě moje rodina přemluvila k pořízení nového člena rodiny. Protože jsme se po několika odvážných nápadech na nové plemeno shodli, že budu koukat znovu po retrievrovi, jehož povaha je přece jenom nejláskyplnější, nalezla jsem na internetu flat coated retrievra.

    Vyjeli jsme k chovatelce Jitce Litošové, která měla zrovna k nabídce osm štěňátek. Že si budu vybírat z chlapečků mi bylo jasné hned. Jako první se ke mně připlazil malý černý drobeček s černou mašličkou a začal mi olizovat prsty. Hned rozhodnuto nebylo, ale po více jak měsíčním zkoumání jednotlivých povahových rysů jsem si černou mašličku Corryho vybrala.

    Corry u nás žije již dva roky a je to nejvěrnější společník, jakého bych přála každému. Snad nepřetržitě vrtí ocáskem a krásně se po psím usmívá. Corry má výbornou povahu, chce se kamarádit se všemi lidmi i psy, je velice chytrý a vnímavý, zvídavý a nebojácný. Je to snad nejenergičtější zvíře, jaké jsem kdy viděla, málokdy se úplně unaví, ale na druhou stranu dokáže být klidný. Rozumí si výborně i s dětmi, mého dvouletého synovce respektuje a nikdy se po něm neožene, i když ho Kuba občas trouchu zatahá.

    Na cvičák jsem s ním začala chodit hned ve třech měsících. Po půl roce jsem se dozvěděla o retrievřím cvičáku Viktora Jánošíka a tím jsem se ponořila do světa retrievrů. Na cvičák chodíme téměř pravidelně každý týden. Corry je ohromně šikovný a není s ním tolik práce. Rychle pochopí, co se po něm žádá. Má výborné lovecké vlohy, rychle se učí a je opravdu radost s ním pracovat. Nikdy jsem nechtěla svého psa prohánět výcviky, ale když vidím, jaký je v něm potenciál a jakou radost to přináší nám oběma podporovat lovecké pudy, nemůžu již přestat. :-)

    Výstavám jsem se bránila zuby nehty. Nikdy mě nenapadlo nějakou objíždět, ale... Lidé okolo mě mi mého hafánka neustále chválili a ani já jsem si nemohla nevšimnout, jak je nádherný. Naše chovatelka Jitka Litošová mě nakonec přesvědčila a já vyjela na výstavu do Prahy. Hned na první výstavě jsme získali: V1, CAC a CACIB. Měla jsem ohromnou radost, tak jsem letos na jaře zkusila výstavu v Českých Budějovicích a v Praze a opět úžasné výsledky: 2x V1, 2x CAC a CACIB. Nevím, zda mám pro letošek ještě sílu na výstavy, ale jasné je, že na podzim si zkusíme lovecké podzimní zkoušky.

Tak nám držte palce!!!!